Zrcadlení občanské společnosti v současné krizi
Současná, a snad již brzy doznívající, pandemie přináší řadu věcí k zamyšlení. Srovnáváme často odlišné vlastní zkušenosti, prohlášení vlády, krizového štábu, vyjádření sdělovacích prostředků, názory lékařů, ekonomů a dalších. Náhlé zdravotní ohrožení dokázalo občany zmobilizovat a velkou část stmelit, ale plíživé riziko nákazy ořezáváním demokracie a svobod zůstává bez povšimnutí.
Pokud něco posunuje občanskou společnost dál, tak je to svobodná diskuze. Ta, která (a to nejen v časech epidemie) nedostává pod rouškou "nutných opatřeních, o kterých se nediskutuje", příliš prostoru. Je pak na každém občanovi, jak to vnímá a nakolik cítí, že se přiměřeně dostává sluchu každému názoru i potřebám třeba toho posledního, který potřebuje pomoc. Každý by si měl také posoudit, zda nejsou v médiích nepříjemná, avšak důležitá témata nahrazována bezproblémovými či odvádějícími pozornost nebo zda není občan manipulován, že se vše děje v jeho zájmu.
Ti, kteří pamatují předlistopadovou dobu, si jistě vzpomínají jak soudruzi chrlili články o krásných a ještě lepších zítřcích, vyzdvihovali uvědomělé občany a dávali je do protikladu s protistátními živly. Tak to bylo - kdo přistoupil na jejich hru, byl povýšen, kdo si dovolil vyslovit jiný názor, nedostal šanci. Pamětníci upozorňují, že současná doba, často ovlivňována lidmi, kteří tak jako dříve dobře vědí, jak se zařídit, začíná připomínat období cenzury, útoků na opozici a záměrného šíření polopravd.
Ukazuje se, že přesto, že jsou svoboda slova a názoru, nepřípustnost cenzury a právo na informace zakotveny v Ústavě ČR, tak jejich naplnění může být nesprávně chápáno pouze jako formální. Občanskou společnost tvoří lidé, kteří z podstaty svých individualit nebudou nikdy ve všem za jedno, ale takové široké spektrum názorů je přece přirozené. Proto je důležité zabývat se i názory těch druhých, věcně je vyhodnocovat, ty relevantní reflektovat a otevřeně o nich diskutovat. Není to vždy jednoduché, ale je to jako boj s virem - nesmíme to vzdát!
Jaromír Nosek, člen dopravní komise za SPT