Co po nás zůstane?

Když na začátku letošního roku vyšel druhý díl Šikmého kostela od Karin Lednické, byla to po dlouhé době kniha, kterou jsem si musela hned koupit, abych se dozvěděla, co se událo se starou Karwinou po konci první světové války. Šikmý kostel je zde jakýmsi mementem mori města, které zcela zaniklo kvůli těžbě uhlí. Podobně jsem byla uchvácena příběhem brněnských textilek, jejichž příběh zachytila Kateřina Tučková a dnes po jejich pozůstatcích provádí turisty z celého světa.

Možná nám to jako obyvatelům krásného renesančního města nepřijde, ale historie psala zajímavé příběhy i v pozdější době než jen v renesanci nebo baroku. I rozmach průmyslu v 19. století s sebou přinášel mnoho zajímavých osudů. Lidských i těch "městských". Věděli jste například, že prvním nájemním domem v Telči byl dům v ulici 9. května čp. 120? To je ten dům s dvouramenným kamenným schodištěm, po kterém jsme se jako děti museli proběhnout, kdykoliv jsme šli okolo. Byl vybudován pro vedoucí pracovníky Lannerovy fabriky na sukno v 19. století. Kdo ví, jaké příběhy by nám prozradily jeho zdi, kdyby uměly mluvit?

A jako nám dnes přijde nemyslitelné uvažovat o bourání domů na náměstí (a že takové nápady se na počátku 20. století objevovaly), mě přijde nemyslitelné uvažovat o demolici domu na ulici 9. května. Obzvláště když je v majetku města. Odborný posudek na něj nevyšel úplně špatně, je potřeba hodně větrat, bude potřebovat nové stropy a izolovat od vlhkosti, ale zachránit se dá. A využít jistě také. A i když na sobě nemá cedulku s památkovou ochranou, patří neoddělitelně k tváři našeho města. Tak ji prosím nezhyzděme další jizvou, jak se tomu stalo v případě hotelu Na Růžku.

Hana Hajnová